[Refrén]Pušky a děla i bez tebe stát budou, teď si hleď hlavně dna džbánku. Celou noc prohýřit, proč bys měl spát, když na klíně máš markytánku. Héj hop, hop hej, hop hop!�[1. sloka]Páni verbíři, ostřete brk, zítra už jedete. A my zas pro pána nasadit krk, dřív než ráno rozkvete. Hej, mladej, užij si, dokud je čas. Už tlučou na vrata – že by náš dělmistr, nebo sám ďas, a nebo zubatá. Jó, ta je tu natotata.�[2. sloka]Šenkýři, nalej, kdo nechtěl by pít, když smrtka zamává. V podhradí oslava, na hradbách klid, jó jen ticho a měsíční svit. V odrazu pochodní, jak střelný prach, ta holka doutná, je žhavá a vezme tě po výčitkách na cestu do ráje. Jó, neváhej, pomiluj, vždyť už tvá je.�[Závěr]Už kopou, dělaj nám náhradní vchod. Hej! (V minulém ležení spolu jsme popili, řvali „Mein God!“, zas tak moc nezmění kuropění. A když to přežijem, jó třeba v zápětí tomu, kdo poplatí jidášský groš, směníme zajetí za objetí.)