(Sloka 1) Řvou nenávist, plivou jed, v davu jsou silní, sami jen stín. Tváří se tvrdě, ale když přijde den, jejich odvaha zmizí jak dým. (Refrén) Pes co štěká – nekouše! Jen prázdný hlas, co se dusí. Pes co štěká – nekouše! Jen ubohej řev, co se zhroutí! (Sloka 2) Za maskou strachu, za prázdným křikem, není žádná síla, jen slabý zvyk. Ti, co nenávidí, klamou svět, jejich jed je jenom sen. (Refrén) Pes co štěká – nekouše! Jen prázdný hlas, co se dusí. Pes co štěká – nekouše! Jen ubohej řev, co se zhroutí! (Bridge) Když se zvedne dav, pravda se ukáže, nenávist padá, odvaha se ztrácí. Skutečná síla – tichá, tvrdá, čistá, štěkot mizí, lidskost zůstává jistá. (Refrén) Pes co štěká – nekouše! Jen prázdný hlas, co se dusí. Pes co štěká – nekouše! Jen ubohej řev, co se zhroutí!