(Verse1) Když zvednu sklenku, není to o lihu, je to pozdrav vám všem, co mám v srdci schovaný. Připíjím na dálku svým drahým, co jsou se mnou i když nejsou, vínečko je jen symbol, rodina je ten pravý plamen, co hoří. A vy k tomu plameni patříte, jste taky moje krev, společná smečka. I když jsem jinde, jste pořád se mnou v každé té malé sklence, co zvedám. (REFRÉN) Jedna rodina, jeden motor, jedna jízda, za vás tu sklenku zvedám, to je ta pravá výzva. Není to o lihu, je to o vás všech, o cestách, co nás čekaj, a o ohni, co hoří v nás. (Verse 2) Ať nás čeká ještě spousta super akcí, silnic, co mizí pod koly, a kilometrů, které projedeme na mašinách — spolu, jako jedna rodina, jeden motor, jedna jízda. (REFRÉN) Jedna rodina, jeden motor, jedna jízda, za vás tu sklenku zvedám, to je ta pravá výzva. Není to o lihu, je to o vás všech, o cestách, co nás čekaj, a o ohni, co hoří v nás. (ZÁVĚR) Jedna rodina, jeden motor… a cesta před náma....