(Intro) Na úpatí kopce stojí Čech, normální chlap, žádnej bůh, žádnej vzdech. Chlastá jak duha, směje se světu, a stoupá nahoru.....a stále nahoru a nahoru.... (Refrén) Dokud jdeš nahoru, je všechno v pořádku, žádný výčitky, žádný zmatky. Ale vrchol je blízko, to je bod zvratu, tam už není cesta zpátky, pak už padáš dolů....jen dolů (Verse1) Tam ti nepomůžou doktoři, psychologové, ani svatý, jsi v hajzlu. Tam si nepomůžeš ani sám, prostě konec — už žádnej plán. (Refrén) Dokud jdeš nahoru, je všechno v pořádku, žádný výčitky, žádný zmatky. Ale vrchol je blízko, to je bod zvratu, tam už není cesta zpátky, pak už padáš dolů....jen dolů (Bridge) Každej má ten kopec jinak vysoký, někdo pije celej život a furt v pohodě. Jinej tam dojde rychle, a pak už jen padá… padá… (Závěr) Dokud jdeš nahoru, je všechno v pořádku! Ale pak pozor na ten bod zvratu! Tam už není návratu… Tam už není návratu! Tak nazdraví a ,,na ten tvůj kopec,, ....