[Intro] [Verse 1] Pluk dvou tisíc stínů jde, země pod botami duní. Pluk dvou tisíc kroků zní, jak siréna, co město probouzí. Pluk dvou tisíc tváří vpřed, žádná z nich se neohlíží. Pluk dvou tisíc hlasů řve, a každý tón je řevem bouře. [Chorus – minimalistický, úderný] Pluk dvou tisíc stínů. Pluk dvou tisíc kroků. Pluk dvou tisíc hlasů. A jeden směr. Pluk dvou tisíc párů bot. Pluk dvou tisíc dupnutí. Pluk dvou tisíc tváří. A žádný strach. [Solo] (Instrumental Solo) [Verse 2] Pluk dvou tisíc stínů roste, jak černá vlna přes pole. Pluk dvou tisíc párů bot se valí, a prach se mění v šedé moře. Pluk dvou tisíc tváří mlčí, to ticho pálí víc než křik. Pluk dvou tisíc hlasů dýchá, jak pec, co žere vzduch i světlo. [Chorus – minimalistický, úderný] Pluk dvou tisíc stínů. Pluk dvou tisíc kroků. Pluk dvou tisíc hlasů. A jeden směr. Pluk dvou tisíc párů bot. Pluk dvou tisíc dupnutí. Pluk dvou tisíc tváří. A žádný strach. [Bridge – mechanický, temný, mrazivý] Pluk dvou tisíc stínů čeká, jak stroj, co slyší jen povel. Pluk dvou tisíc tváří stojí, a vzduch se láme pod tím tichem. Dva tisíce kroků zadrženo, jak písty těsně před výbuchem. Dva tisíce hlasů mlčí — a ticho vibruje jak kov. [Final Chorus – vyvrcholení, tvrdší, temnější] Pluk dvou tisíc stínů. Pluk dvou tisíc kroků. Pluk dvou tisíc hlasů. A jeden cíl. Pluk dvou tisíc párů bot. Pluk dvou tisíc dupnutí. Pluk dvou tisíc tváří. A žádný ústup.