1. Mamko moja, já sa vydá-vat mám, mamko moja, já sa vydá-vat mám, : chodí za mnú, z Javoriny ci-kán. : 2. Cikán sa mi prevelice lú-bí, cikán sa mi prevelice lúbí, : preto-že má, pekné bělé zu-by : 3. Bělé zuby, kaderavé vla-sy, bělé zuby, kaderavé vlasy, : to ci-kána, prevelice krá-sí. : 4. Preto som ťa, dcéro necho-va-la, preto som ťa, dcéro necho-vala, : aby-som ťa, cikánovi da-la. : 1. Od hor vetor ve – je, otvor milá dvere, /: nech sa já len popozerám, kdo leží pri tebe :/ 2. Aj, ne-leží žád-ný, moj šo-hajku švarný, /: tam, kde si ty spíš lehával, je místečko prázdný :/ 3. Z jednej strany líč-ko, sivá holu-bičko, /:z jednej strany, z druhej strany, šohaj malo-vaný:/ Ej hora, hora, zelená hora, a s tej horenky, kdosi ňa volá a s tej horenky, kdosi ňa vo-lá. Volá ňa, volá, galánka moja, priď k nám šohajku, sama su doma, priď k nám šohajku, sama su do-ma. A já nepudu, néni mně možná, mosím napásti do rána koňa, mosím napásti do rána ko-ňa. R: Vysoký jalovec, vysoký jako já, přeskoč ho má milá, rovnýma nohama, já ho nepřeskočím, já se ráda točím, na tebe šohajku, zapomenout musím. 1. Uvázali kozu u trtr u trtr ,uvázali kozu u trdla, koza se jim v noci u trtr u trtr, ona se jim v noci utrhla. R: Vysoký jalovec, vysoký jako já, přeskoč ho má milá, rovnýma nohama, já ho nepřeskočím, já se ráda točím, na tebe šohajku, zapomenout musím. 2. Na úbočí hora zelelele zelelele na úbočí hora zelená, vzali hudci jele jelelele jelelele vzali hudci jele, jelena. R: Vysoký jalovec, vysoký jako já, přeskoč ho má milá, rovnýma nohama, já ho nepřeskočím, já se ráda točím, na tebe šohajku, zapomenout musím. V životě jsou chvíle mámivé,které časem přijdou zpět. Tak jak z jara slunce zářivé,přijde zlíbat první květ. Jen mládí nevrátí se nikdy víc,když nevyjde nám svojí láskou vstříc. A ten kdo nepoznal pohádky té,musí se jí navždy zříct. Nikdy se nevrátí pohádka mládí,ze všech pohádek ta nejhezčí. Nikdy se nevrátí marné volání,jednou se s námi přec rozloučí. Proč osud dává tak málo lásky nám,proč všechno zůstane jen vzpomínkám. Nikdy se nevrátí pohádka mládí,která je v žití jen jedenkrát. Ve vzpomínkách najde útěchu,ten kdo míval někdy rád. Toť jediné co štěstí úsměvy,které život může dát. Kdo vzpomínku na první lás